Soudce Šariu doplní asi soudce Lynč

Devětadvacetiletý německý občan Maurice P., žijící v městě v hesenském městě Volkmarsen, řekl prý sousedovi při nasedání do svého Mercedesu: "Brzy budu slavný." 

A za pár chvil najel tento tvor svým autem do davu lidí na místní slavnosti. Vyslechnout se podlého zločince zatím nepodařilo, policie čeká, až se v nemocti zotaví ze závažných poranění hlavy. Ne, nepraštil se s ní o volant, ne, neublížil mu airbag. To dav lidí vytáhl teroristu z auta a začal ho lynčovat. Těžko se davu divit. Okolo auta sténají lidé, včetně dětí, a řidič je za čelním sklem v pohodě.

Nikdo tak zatím neví, proč svůj čin Maurice P. spáchal, proč těžce zranil 7 lidí, další 28 je zraněno lehce. Protože se naše západní společnost zbavila trestu smrti, čeká ho buď doživotí v base, nebo na psychiatrii.

Lynčování není ve střední a západní Evropě obvyklé. Naštěstí. Ale já se domnívám, že naše společnost je nemocná ustupováním. Ústupavirusem.

Velká Británie, Francie, Německo - tam všude se zcela vážně dumá na nejvyšších místech, jestli nepovolit v určitých komutitách rozsudky podle šarii. v Řecku dokonce taková praxe již dlouhou dobu funguje. V roce 2018 Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že: "Evropské země by mohly dovolovat paralelní právní systém, kdy by šaría mohla u muslimů být možnou volbou, nikoliv však povinnou, a když by to nebylo v rozporu s důležitými veřejnými zájmy.“

Německá policie nyní bude jistě hledat ty, kdo Mauricovi P. jeho zranění způsobili. Co kdyby výše zmíněný dvůr tedy konstatoval že: "Evropské země by mohly dovolovat paralelní davový pravní systém, kdy by lynčování pachatele mohlo být možnou volbou, nikoliv však pro přeživší povinnou, když by to nebylo v rozporu s důležitými veřejnými zájmy.“?

Nesmysl? Jasně! Ale pak je logicky nesmyl i to o šarii. Naše společnost, myslím tím západní civilizaci. je přehumanizovaná. Jenže zlu nelze ustupovat do nekonečna, protože jinak se zlo stane silou, která společnost zcela destabilizuje. Současný ztráta důvěry, kterou tzv. "elity" v demokraciích prožívají, je důsledkem tohoto ustupování, zákonů, které nechrání potencionální i skutečné oběti, ale hledají omluvy a pochopení pro pachatele. Jde o tragickou chybu. Důkazem budiž třeba ten třináctiletý kluk, kterého se prý bojí Ostravsko. Pobodal ženu, oloupil ji, okradl či oloupil mnoho dalších. A my pro něj nemáme ani místo v polepšovně. Která ho mimochodem stejně nepolepší a s pravděpodobností, která hraničí bohužel s jistotou, je to budoucí vrah.